Povolební stížnosti

K Nejvyššímu správnímu soudu zamířilo celkem 61 stížností na průběh prezidentských voleb. Vesměs se domáhají jejich zneplatnění, a to hlavně kvůli lžím a dezinformacím v kampani.
Aniž bych chtěl jakkoli předjímat výsledek, dovolím si připomenout, jak takové stížnosti dopadly před pěti lety po první přímé volbě prezidenta:

– NSS žádné ze 109 stížností na prezidentské volby nevyhověl.
– Soudci v odůvodnění připomněli, že jakákoliv přímá volba je svázána nejen s pozitivním zdůrazněním vlastních předností, ale i s prvky negativních sdělení, která mají za cíl voliče odradit od volby protikandidáta.
– Dle soudu je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty.
– V projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující okolnost. Na každý, byť i neférový argument měl oponent v rámci kampaně šanci odpovědět.
– Soud tehdy prohlásil, že nemůže a ani nechce být rozhodcem etiky. Že v kampani sice došlo na lži a nezákonné postupy, protizákonnost ale nedosáhla takového stupně, aby zvrátila výsledek prezidentské volby.

Reklamy

Náhoda?

V kavárenských kruzích se vypráví teorie o tom, že ani vyhlášení milosti, ani propuštění Kajínka nebylo tak úplně náhodné, ale šlo ze strany prezidenta o dobře načasovanou kouřovou clonu k ústupu Babiše.

Totiž jedna z oblíbených praktik v mediální manipulaci je přesměrování pozornosti od skutečných problémů a afér k nepodstatným událostem, stejně jako vytváření umělých pseudokauz, sloužících k zahlcení pozornosti přívalem jiných zpráv.

Jestli se to povedlo, posuďte sami.

Kaj_babis