Mediální výchova jako politické školení mužstva? Ani náhodou

Poslankyně za ODS a členka sněmovního školského výboru Zuzana Majerová Zahradníková v rozhovoru pro Novinky.cz na otázku týkající se problematiky zavádění mediální výchovy odpověděla:

„A co se mediální výchovy týče, obávám se, že by byla jen jinou formou politického školení mužstva. Zvolila by se jediná správná ideologie a ta by se dětem předávala. Nechme tuto výchovu v rukou rodiny a nepleťme politiku znovu do školy.“

Problém je, že paní poslankyně zjevně nebojuje s mediální výchovou. Bojuje se svou představou o ní.

Je potřeba říct jednu věc. Zuzana Majerová Zahradníková, které je mimo jiné také pedagožkou, se buď dopouští hrubého zkreslení, nebo jednoduše nechápe smysl mediální výchovy. Tu totiž nejde v žádném případě směšovat s „politickým školením“ , „jedinou správnou ideologií“, nebo „politikou“. Vysvětlím proč.

To, o co ve skutečnosti jde, lépe pochopíme, nahradíme-li výraz „mediální výchova“ přiléhavějším termínem „výchova k mediální gramotnosti“.

Její podstatou je především rozvíjení schopností analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich. Tedy pochopení, s jakými druhy mediálních obsahů se člověk může setkat, jakou roli hrají média ve společnosti, jaké mají cíle a v neposlední řadě trénink kritického myšlení. Nejde tedy o předávání nějaké ideologie, nejde o šíření nějakého světonázoru a nikdo ani v jejím rámci neříká, co si má kdo myslet.  Jde o metodu, která učí jak se orientovat v medializované době a jak se pokud možno rozhodovat racionálně na základě informací, které jsou k dispozici. O způsob, s jehož pomocí se člověk dokáže lépe orientovat v informační spleti digitálního věku, rozpoznávat lži, polopravdy a manipulativní mediální či politická sdělení od těch faktických.

Chybí k tomu jediné. Stát by měl deklarovat a prosazovat svůj jasný zájem na tom, aby jeho občané nejenom dokázali s chladnou hlavou přijímat a analyzovat mediální sdělení, ale také kriticky myslet. A tuhle snahu k rozvíjení stále potřebnějších, neřku-li klíčových kompetencí zatím vidět příliš není. Tady nejde o ideologii. Jde o to, že nebudeme-li jako národ dbát a pečovat o inteligenci, racionalitu a vzdělání své populace, ohrožujeme tím sami sebe a svou budoucnost.

Reklamy

STB a duch doby

Je zajímavé sledovat, jak se časy a „zeitgeist“ mění.
Čistě ze zvědavosti jsem červeně vyznačil prostor, který titulní strany deníků Mafry věnovaly informaci, že současný premiér je definitivně soudně potvrzeným agentem STB. 
Bez názvu-1_
Titulka Mladé Fronty Státní bezpečnost ve spojení s Babišem ani nezmínila a mluví jen o blíže nespecifikovaných „svazcích“. Lidovky verdikt přirovnávají ke „skvrně evidence na kabátě“.
Možná že vám množství prostoru tématu věnovanému připadá nepatřičně malé. Já myslím, že přesně odráží situaci doby, v níž se devětadvacet let po listopadu nacházíme.
Čistě realisticky nelze než konstatovat, že lustrace jsou mrtvé a Babiše nepřekvapivé rozhodnutí slovenského soudu nijak neohrožuje.
A to ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že voličům na nějakém osvědčení už nesejde či je pro ně marginálií, což potvrzují výsledky předposledních i posledních parlamentních voleb.
Druhý důvod je čtyři roky starý. Tehdejší vláda ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL, už v roce 2014 prosadila z pragmatických pohnutek ( Babišovo jmenování ministrem financí) novelu, která stanovila, že na ministry se lustrační zákon už nadále nevztahuje.
O tom, kam se poděl duch listopadu můžeme cimrmanovsky řečeno vést spory, s tím, že se to stalo můžeme nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Povolební stížnosti

K Nejvyššímu správnímu soudu zamířilo celkem 61 stížností na průběh prezidentských voleb. Vesměs se domáhají jejich zneplatnění, a to hlavně kvůli lžím a dezinformacím v kampani.
Aniž bych chtěl jakkoli předjímat výsledek, dovolím si připomenout, jak takové stížnosti dopadly před pěti lety po první přímé volbě prezidenta:

– NSS žádné ze 109 stížností na prezidentské volby nevyhověl.
– Soudci v odůvodnění připomněli, že jakákoliv přímá volba je svázána nejen s pozitivním zdůrazněním vlastních předností, ale i s prvky negativních sdělení, která mají za cíl voliče odradit od volby protikandidáta.
– Dle soudu je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty.
– V projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující okolnost. Na každý, byť i neférový argument měl oponent v rámci kampaně šanci odpovědět.
– Soud tehdy prohlásil, že nemůže a ani nechce být rozhodcem etiky. Že v kampani sice došlo na lži a nezákonné postupy, protizákonnost ale nedosáhla takového stupně, aby zvrátila výsledek prezidentské volby.

„Jediná věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nedělali nic“

Spustili jsme web https://www.popravde.cz/. Poskytujeme fakta a zdroje a vyvracíme pomluvy, které se hrnou na jeho osobu před druhým kolem volby prezidenta ČR.
Pojďte nám prosím pomoci. Jak?💪

1. Nesdílejte (byť popuzeně) lživé a negativní zprávy o Drahošovi. Pomáháte zvyšovat návštěvnost lživým webům, přitahujete fake profily a zvyšujete vyhledatelnost článků na Google / Seznamu. Raději dementujte lži v místech, kde se objevují (FB skupiny, komentáře, FB stránky, fóra, v práci). Ideálně i se zdroji, s čímž se snažíme pomoci.
2. Nesdílejte (byť pobaveně či sarkasticky) zprávy, které lživě glorifikují Zemana (ze stejných důvodů jako výše). Šiřte pravdu a pozitivní informace (Facebook, email, ale hlavně osobně!).
3. Burcujte ostatní k aktivitě nejen skrze FB příspěvky, ale soukromými zprávami, emaily a hlavně osobně!
4. Nahlašujte nově vzniklé lži a desinformace proti Drahošovi na náš email lzi@popravde.cz.
5. Nebídněte svůj čas, energii, schopnosti a kontakty dobrovolnickým, organizovaným skupinám.
6. Nebojte se.

Pár poznámek před druhým kolem

Stručně řečeno, spíš než prezidentské volby prožíváme referendum o Miloši Zemanovi.

Zeman v chytře rozehrané partii uzavřel účelový mocenský pakt s Babišem. Pokud bychom si z té věty měli zapamatovat to podstatné, pak je to slovo „účelový“. Není to tandem. Stejně tak to neznamená, že by se ti dva měli v obzvláštní lásce a že jejich spolupráce bude pokračovat, jakmile to přestane být výhodné.

Zeman potřeboval, aby AB, respektive ANO nepostavilo svého prezidentského kandidáta a aby podpořilo jeho kandidaturu. Stalo se.
Babiš Zemana potřeboval a stále ještě potřebuje pro své vládní působení, opakované pověření sestavením vlády. Především proto nemá většinu ve sněmovně, nutnou k získání důvěry. Stalo se.

V rámci mocenských námluv Zeman konstatoval, že Babiše pověří opakovaně a vypustil dokonce balonek s tvrzením, že vláda může teoreticky fungovat po celé čtyři roky bez důvěry.

Podpora před volbami v žádném případě neznamená, že stejně hladce pojede mocenský expres i poté, co Zeman (teoreticky) vyhraje volby a už nebude od Babiše potřebovat nic. Vůbec nic.

Jak rychle se Zeman dokáže zbavit lidí, které už nepotřebuje, se mohli v nedávné době přesvědčit třeba účastníci Lánského puče anebo islamofob Konvička. Babiš je v nezáviděníhodné situaci. Tahá za kratší konec provazu a zjevně si to uvědomuje.

Jestli něco totiž skutečně platí ve světě Miloše Zemana, pak je to machiavellistické „Účel světí prostředky“. Jediné, co Zemana bytostně zajímá, je moc. Znovu získat a udržet pozici hlavního hráče na dalších pět let. Jakmile jí dostane, je klidně možné, že začne Babiše výrazně trápit, anebo ho hodí přes palubu, bude-li se mu to hodit.

Taková je situace. A nás čeká nás druhé kolo prezidentských voleb. Bylo by bláhové předpokládat, že bude něčím menším, než referendem o Miloši Zemanovi a o stylu, s jakým nakládal s prezidentskou funkcí.

A tak se, stejně jako v kole prvním, ani nyní nebude volit až tak pro Drahoše, jako spíš proti Zemanovi. Je pozitivní a pravděpodobné, že se část voličů bude snažit svým hlasem vyvážit onen výše popsaný mocenský pakt.

Zeman se naopak pokusí využít Drahošovy politické nezkušenosti a převálcovat ho přívalem tvrdých emocionálních a podpásových úderů. Bude očekávat, že se jim nedokáže ubránit, stejně jako Schwarzenberg před pěti lety. Těšit se můžeme například na prezentaci Drahoše jako vítače migrantů a slouhu Unie.

Co s tím? V první řadě nemá smysl zaměřovat se na osobnost a chování Miloše Zemana. Jeho voliči ho znají a berou ho jaký je, to žádné body nepřinese.

Chce-li Drahoš uspět, musí především spojit a výrazně zaktivizovat nezemanovské voliče, kteří v prvním kole dali hlas někomu jinému. Ale to nestačí.

Bylo by chybou nechat Zemana, aby určoval témata o kterých se mluví, nechat se zatlačit do defenzivy a pouze na ně reagovat. Stejně tak by bylo chybou opomenout a agresivně nezaútočit na Zemanovo slabé místo, které tvoří především spolupracovníci z nejbližšího prezidentova okolí.
Pak je změna na hradě možná.
A v podhradí taky.

Jak je to s tím Čapím hnízdem?

Ve zkratce: Babiš získal eurodotaci 50 milionů neoprávněně a je podezřelý z podvodu. Zaplatíme za něj my všichni. A teď se hraje o to, jestli a jak to Babiš – politik ustojí.
 
Pojďme ale od začátku. V roce 2008 získala společnost Farma Čapí hnízdo evropskou dotaci určenou pro malé a střední podniky. Dříve patřila pod křídla Babišova Agrofertu, a teprve před žádostí z něj byla vyňata přepisem na anonymní akcie. Načež dotaci obdržela a po uplynutí pěti let se do Agrofertu vrací.
 
Když se v tom začali novináři šťourat, Babiš nejdřív prohlásil, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu to patří. Později se nechal slyšet v dokumentu Matrix AB, že je to nejlepší projekt, co kdy vymyslel. Ve finále oznámil, že ony tajemné anonymní akcie držely jeho děti a bratr jeho partnerky.
 
Do věci se vkládá policie, která považuje ono vyvedení společnosti z Agrofertu za účelové a vyšetřuje jej jako dotační podvod. Žádá o vydání Babiše a Faltýnka, kterým hrozí pět až deset let vězení. Sněmovna oba pány ke stíhání vydává.
 
Babiš opakovaně označuje obvinění za kampaň jeho nepřátel, účelovku a politickou objednávku.
 
Mezitím proběhnou volby a Babiš s Faltýnkem získávají imunitu novou. Policie opětovně žádá sněmovnu o vydání. Nově ustanovený předseda sněmovny Vondráček z hnutí ANO v rámci své obhajoby AB prohlašuje, že při rozhodování o vydání Babiše musí zvážit zájmy země s tím, že policejní vyšetřování kauzy Čapí hnízdo by se mohlo o čtyři roky odložit.
 
Jenže z Bruselu přichází evropská zpráva o vyšetřování OLAF. Obdrží ji české ministerstvo financí a středočeský kraj – obě instituce ovládané ANO – tedy Babišem. O obsahu samotné zprávy OLAF se hluboce mlčí.
 
Ministerstvo financí a středočeský kraj se rozhodují, že dotaci v plné výši Bruselu vrátí. Čili – zaplatí jí český daňový poplatník, pravděpodobně včetně stoprocentního penále.

Prezident, který se schovává, nemůže být dál prezidentem

Představte si, že neumíte řídit, ale prostě chcete řidičák. Tak za sebe pošlete na zkoušky někoho jiného.
Tak nějak se chová současný prezident.
Pokud Zeman odmítá předstoupit před národ a schovává se za svého mluvčího, je třeba na jeho hru nepřistoupit.
Mimochodem, mluvčí Ovčáček je státní úředník, nikoli bílý kůň a alter ego jednoho z kandidátů.
Příkladu Jiřího Drahoše by měli následovat i další kandidáti na prezidenta, řekl bych.

26000884_1542602302474614_4936572228700689988_n