Nepřítel nebo projekce?

„Existence nepřítele, na něhož je možné svést veškeré zlo, znamená pro člověka nesmírnou úlevu.“ To není nic nového, tuhle větu vyslovil Jung už v roce 1935.
Pokud to tedy není chladně racionální mocenský kalkul, dalo by se namítnout. Což možné teoreticky je. Ale taky se dá říct, že „čím je toto (zaujetí/naštvání) emocionálnější, tím spíše můžeme tuto vlastnost chápat jako projekci.“
Jung tím myslel to, že jestliže člověk zůstane nevědomý, neuvědomí si své vnitřní protiklady a neunese jejich konflikt, pak se musí zjevně tento konflikt odehrát a znázornit ve vnějším světě. Jungiánský pohled na věc naznačuje, že jestliže něco na druhých nesnášíme, pak právě srze tuhle podobu nesnášíme něco, co je uvězněno v nás samých.
K tomu mě napadá pár věcí, aniž bych z nich cokoli vyvozoval:
– zajímavé je ono vnášení sexuality do debaty a především opakované zmiňování LGBT témat
– ohrožení (Foldyna), obrana (Klaus) jsou komplexová slova, popisující blok a konflikt, strach a odpor
– už od antiky se tak nějak ví, že nevidíme věci takové, jaké jsou. Vidíme věci takové, jací jsme my sami.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s