Fakta o nelegální migraci v roce 2016

Vybráno ze zprávy BIS za loňský rok.

V roce 2016 opět poklesla tranzitní migrace přes ČR, v posledním čtvrtletí roku na zcela marginální hodnoty (Podle Policie ČR bylo ve 4. čtvrtletí r. 2016 odhaleno 47 nelegálních migrantů, tj. průměrně jeden za dva dny.).

V roce 2016 bylo v ČR zaznamenáno kolem 5 300 případů nelegální migrace. Z 85 % ji tvořilo porušování pobytového režimu, kterého se nejčastěji dopouštěli občané Ukrajiny, Ruska, Vietnamu, Kuvajtu ad. Tranzitní migrace, při níž byli nejvíce zjišťováni Afghánci, Syřané a Iráčané, představovala jen asi 10 % případů.

V roce 2016 došlo v rámci EU také k částečné konsolidaci řízení o mezinárodní ochraně. Disproporce mezi údaji o počtech imigrantů a podaných žádostí o mezinárodní ochranu je nicméně projevem hlubokých nedostatků ve společné azylové politice EU a v provádění Dublinského řízení.

V ČR se v minulých letech počty žádostí pohybovaly v intervalu 1 120 – 1 500 ročně s tendencí mírného růstu. Žadatelé z bývalých zemí SSSR tvoří 60 % agendy (zejm. Ukrajina, RF, Gruzie, Arménie), 18 % představují žadatelé z rizikových zemí Asie a Afriky (zejm. Irák, Sýrie, Afghánistán, Nigérie) a 22 % ostatní žadatelé (Kuba, Čína, Vietnam ad.). Dynamiku azylového řízení v ČR a migraci do/přes ČR ovlivňovala stejně jako v předcházejících letech především situace ve státech bývalého SSSR.

Během roku 2016 nedošlo v ČR k žádné eskalaci projevů či dopadů migrace. Kompetentní orgány státu rutinním způsobem řešily případy nelegální migrace i procedury související s rozhodováním o mezinárodní ochraně, s Dublinským řízením, s readmisemi a realizací návratů. Hlavními problémy této agendy jsou obtíže při prověřování identity cizinců a skutečnost, že v řadě případů nelze prakticky realizovat rozhodnutí o vyhoštění cizince.

Potenciální hrozbu pro ČR představovala v roce 2016 migrace občanů Ruska, převážně z Kavkazu, po trase Bělorusko – Polsko – SRN. Zpřísnění hraničních kontrol v Polsku a v SRN v létě 2016 zkomplikovalo tranzit tímto migračním kanálem, což mohlo vést k jeho odchýlení na území ČR. Tato hypotéza však nebyla v dalším průběhu roku potvrzena.

Mezi významné projevy migrace v ČR i v zahraničí, které BIS monitorovala, patřila i problematika liberalizace vízového režimu EU s Ukrajinou. Protože ČR je vedle Ruska, Polska, Itálie, SRN atp. pouze jednou z cílových zemí ukrajinské migrace, vyhodnotila BIS riziko naplnění migračních hrozeb vyplývajících z liberalizace (např. příliv nelegálně pracujících či podnikajících migrantů, žadatelů o azyl, „kriminálních živlů“) jako nízké.

Zdroje: https://www.bis.cz/vyrocni-zprava16e1.html?ArticleID=1136

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s