Rozhovor na Technet.cz

V rozhovoru pro Technet jsme mluvili nejen o knize Média, lži a příliš rychlý mozek, ale i o tom, proč na sociálních sítích nehledáme pravdu, ale chceme se jen utvrdit ve svých názorech a jak se bavit s někým, kdo odmítá přijímat fakta.

 

Děti se neučí poznat lež ale kytky Nedivme se že naletí fake news iDNES cz

Celý rozhovor naleznete zde.

Reklamy

Internetoví šmejdi: eshop bizuterie-andre.cz

O tom, že existují pochybné ehopy, kterým je dobré se vyhnout, nechcete-li přijít o své peníze, už jsem psal. Dnes se podíváme na další takový příklad.

A tím je eshop bizuterie-andre.cz. Zaměřuje se na prodej dámské a pánské obuvi, oblečení a doplňků.

home

Pokud by vás mělo něco varovat před nákupem, pak už jen prapodivný jazyk, který obchod používá – v menu najdeme zvláštní směs češtiny a slovenštiny, produkty jsou pojmenovány stylem „Množstevní Slevy ICEBREAKER Pánské Momentum LS Hood Admiral HTHR/Snow/Admiral Výjezd BnJKyWzY“.

Nevím jak na vás, ale na mě to zrovna dobrý dojem nedělá. Stejně jako to, že eshop nenajdeme ani v recenzních systémech Heureka, ani Zboží.cz.

Dalším indikátorem podvodu je to, že na na stránce kontaktů žádné kontaktní údaje nenajdeme – ani adresu, ani telefon, nic.

Zapamatujte si, že provozovatel eshopu musí ze zákona zveřejnit informace o sobě samém – tedy o prodávajícím, musí specifikovat platební a dodací podmínky, údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a tak podobně. Nejsou-li tyto údaje zveřejněny, na eshopu nikdy nenakupujte.

Proklikáte-li se až k platbě, tak zjistíte, že eshop umožňuje pouze platbu předem, a to kartou. Nicméně ne přes zabezpečenou platební bránu, ale přes obyčejný HTML formulář. Zadáte-li tam číslo své karty, pak vězte, že jej posíláte někomu, o kom nevíte zhola nic. A může se vám lehce stát, že vám ten někdo vyluxuje účet raz dva.

A kdo že za tímhle eshopem stojí? Krátkým ověřením v databázi Whois zjistíme, že kdosi v Číně, stejně jako v případě nechvalně proslulého podvodného eshopu – Kozího krámku.

Filmové tipy: Tiché místo / A Quiet Place

Jestli máte rádi kvalitní horrory a temné filmy vůbec, tohle se vám bude líbit.

  • Režie: John Krasinski
  • Hrají: Emily Blunt, John Krasinski
  • Hodnocení ČSFD: 76%
  • Hodnocení ImDB: 8.1/10

O Tichém místu by se dalo říct, že je to film, ve kterém jakási monstra bůhvíodkud loví lidi. A jediná cesta jak přežít, je nemluvit a nedělat hluk. Tak nad takovým popisem byste asi mávli rukou jako nad béčkovým žánrem a banalitou. A to by byla škoda.

Protože tohle je všechno, jen ne laciná lekačka.

Především je nutno říct, ze v celém dvojhodinovém filmu se téměř nemluví, obejde se skoro celý bez hudby a buduje atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. Jak víme, dobrý horror buduje napětí a stupňuje strach, aniž by hrozba musela být vůbec viditelná. Podle klasika žánru Lovecrafta stačí „určitá atmosféra neuvěřitelné a nevysvětlitelné hrůzy z vnějších, neznámých sil; a musí tam být náznak nejhrozivější představy, co by člověku mohla přijít na mysl..“

A tak sledujeme rodinu, pohybující se v podivně vyprázdněném světě, z něhož jako by zmizeli lidé. Muž (John Krasinski) se svou ženou ( Emily Blunt) spolu se svými třemi dětmi chodí bosi a dorozumívají se znakovou řečí. Jde o postapokalyptický svět, v němž se dříve – rozuměj mimo děj filmu – něco stalo. Nevíme ale přesně co a snímek to nevysvětluje. Ale o tom příběh není a celé to pozadí probleskne jen v několika málo náznacích. Ale to není to podstatné.

Podstatné je, že v tomhle světě jsou i oni – smrtelně nebezpeční tvorové, které přiláká sebenepatrnější zvuk.

Pozoruhodné na celém filmu je to, že je uvěřitelný ve smyslu sledování příběhu o skutečných, realisticky vykreslených lidech, kteří se ocitli v extrémní situaci. Ač je ale jejich situace sebe-bizarnější a sebe-divnější, tak film je skutečný v tom smyslu, že jeho hrdinům od začátku lidsky skutečně rozumíte. Chápete jejich motivace, věříte jim proč se chovají, jak se chovají, víte kdo jsou a co se jim děje v mysli.

A to rozhodně není málo.

Zároveň nelze pominout fakt, jak moc je tenhle film postavený na vykreslení tradiční rodiny, což se dá považovat za scenáristickou sázku na jistotu, která vás donutí klást si ty správné otázky, jako: Jak byste se v podobné situaci chovali vy? A co všechno byste byli ochotni udělat pro to, abyste ochránili své děti?

Mediální výchova jako politické školení mužstva? Ani náhodou

Poslankyně za ODS a členka sněmovního školského výboru Zuzana Majerová Zahradníková v rozhovoru pro Novinky.cz na otázku týkající se problematiky zavádění mediální výchovy odpověděla:

„A co se mediální výchovy týče, obávám se, že by byla jen jinou formou politického školení mužstva. Zvolila by se jediná správná ideologie a ta by se dětem předávala. Nechme tuto výchovu v rukou rodiny a nepleťme politiku znovu do školy.“

Problém je, že paní poslankyně zjevně nebojuje s mediální výchovou. Bojuje se svou představou o ní.

Je potřeba říct jednu věc. Zuzana Majerová Zahradníková, které je mimo jiné také pedagožkou, se buď dopouští hrubého zkreslení, nebo jednoduše nechápe smysl mediální výchovy. Tu totiž nejde v žádném případě směšovat s „politickým školením“ , „jedinou správnou ideologií“, nebo „politikou“. Vysvětlím proč.

To, o co ve skutečnosti jde, lépe pochopíme, nahradíme-li výraz „mediální výchova“ přiléhavějším termínem „výchova k mediální gramotnosti“.

Její podstatou je především rozvíjení schopností analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich. Tedy pochopení, s jakými druhy mediálních obsahů se člověk může setkat, jakou roli hrají média ve společnosti, jaké mají cíle a v neposlední řadě trénink kritického myšlení. Nejde tedy o předávání nějaké ideologie, nejde o šíření nějakého světonázoru a nikdo ani v jejím rámci neříká, co si má kdo myslet.  Jde o metodu, která učí jak se orientovat v medializované době a jak se pokud možno rozhodovat racionálně na základě informací, které jsou k dispozici. O způsob, s jehož pomocí se člověk dokáže lépe orientovat v informační spleti digitálního věku, rozpoznávat lži, polopravdy a manipulativní mediální či politická sdělení od těch faktických.

Chybí k tomu jediné. Stát by měl deklarovat a prosazovat svůj jasný zájem na tom, aby jeho občané nejenom dokázali s chladnou hlavou přijímat a analyzovat mediální sdělení, ale také kriticky myslet. A tuhle snahu k rozvíjení stále potřebnějších, neřku-li klíčových kompetencí zatím vidět příliš není. Tady nejde o ideologii. Jde o to, že nebudeme-li jako národ dbát a pečovat o inteligenci, racionalitu a vzdělání své populace, ohrožujeme tím sami sebe a svou budoucnost.

Pozvánka: Představení knihy Média, lži a příliš rychlý mozek (Praha)

Moji milí, mám dvě novinky k té mé knížce. Ta první je, že se sice teprve tiskne, ale pro nedočkavce jsou už spuštěny předobjednávky na eshopu Grady ( CZ eshop: http://bit.ly/2EExIHT ; SK eshop: http://bit.ly/2EARXa8 ).
Zadruhé – je mi ctí, že představení bude právě v Knihovně Václava Havla. Když budete mít chuť, přijďte 12. 3. na kus řeči.

Moderování debaty o současném „postpravdivém světě“ se ujme Leoš Kyša, publicista a místopředseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Mezi hosty budou Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, Karel Strachota, zakladatel a ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, Josef Džubák, zakladatel webu Hoax.cz, Ondřej Fér ze zpravodajského portálu Info.cz a Kateřina Kadlecová z Časopisu Reflex.

Pozvanka_Media_lzi_a_prilis_rychly_mozek_uvedeni_a_diskuze_Knihovna_Vaclava_Havla

STB a duch doby

Je zajímavé sledovat, jak se časy a „zeitgeist“ mění.
Čistě ze zvědavosti jsem červeně vyznačil prostor, který titulní strany deníků Mafry věnovaly informaci, že současný premiér je definitivně soudně potvrzeným agentem STB. 
Bez názvu-1_
Titulka Mladé Fronty Státní bezpečnost ve spojení s Babišem ani nezmínila a mluví jen o blíže nespecifikovaných „svazcích“. Lidovky verdikt přirovnávají ke „skvrně evidence na kabátě“.
Možná že vám množství prostoru tématu věnovanému připadá nepatřičně malé. Já myslím, že přesně odráží situaci doby, v níž se devětadvacet let po listopadu nacházíme.
Čistě realisticky nelze než konstatovat, že lustrace jsou mrtvé a Babiše nepřekvapivé rozhodnutí slovenského soudu nijak neohrožuje.
A to ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že voličům na nějakém osvědčení už nesejde či je pro ně marginálií, což potvrzují výsledky předposledních i posledních parlamentních voleb.
Druhý důvod je čtyři roky starý. Tehdejší vláda ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL, už v roce 2014 prosadila z pragmatických pohnutek ( Babišovo jmenování ministrem financí) novelu, která stanovila, že na ministry se lustrační zákon už nadále nevztahuje.
O tom, kam se poděl duch listopadu můžeme cimrmanovsky řečeno vést spory, s tím, že se to stalo můžeme nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.